Nezapomenutelný výlet do Pantanalu part 1
Jedna z věcí na kterou jsem se nejvíc těšila, byl výlet do Pantanalu, který organizovala brazilská organizace Belo Brazil. Už když jsme o této organizace měli prezentaci na meetingu se všemi inboundy v našem distriktu, tak mě tento výlet zaujal a rozhodla jsem se, že Pantanal musím navštívit. A rozhodně jsem tohoto rozhodnutí nelitovala.
Seznámení u pizzy
Můj výlet začal na konci října, kdy jsem odlétala ze svého města do São Paulo. Let trval přibližně 2 hodiny a pátý jsem společně s jedním členem Rotary odjížděla do hotelu, kde už byli další členové výletu. Já jsem byla ten den poslední kdo přijel. A protože už bylo hodně pozdě, tak už byli skoro všichni na pokojích. I přesto jsem se ten den ale seznámila holkami, s kterými jsme si rovnou objednaly pizzu, protože jsme ani jedna od oběda nejedla a už bylo skoro jedenáct hodin. Objednat si jídlo byl celkem těžké, ale nakonec jsme to přece jen zvládly. Poté jsme ale už šly na pokoje, protože jsme další den odjížděli brzo ráno.
Konečná? Tak to ani náhodou!
Měli jsme v plánu celodenní cestu, kde je naše konečná bylo město, kde na nás čekaly poslední členové výletu. A další den jsme opět vyrazili na cestu. Tentokrát náš cíl nebyl tak daleko. Už chvilku po poledni jsme dorazili do Bonita, kde náš výlet konečně začal. A už ten den jsme měli v plánu první aktivitu.
Zkouška odvahy
Tahle aktivita by asi nikoho nenapadla. Byla to totiž návštěva hadího centra, kde byly různé typy hadů. Od nejmenších až po ty největší. Byly zde i například dva hadi žluté barvy, kteří byli jedni z nejtlustších. Po prohlídce a vyfocení jsme měli přednášku od pána, který se tomuhle tématu věnuje už hodně dlouho a hadi jsou celý jeho život. A nakonec jsme si mohli udělat samotnou fotku s hadem, kdy nám pán položil hada na ramena a my jsme si udělali fotku. Já jsem si stoupla do řady, ale ještě jsem si nebyla stoprocentně jistá, jestli to chci zkusit. Nakonec jsem to ale zkusila. A musím říct že to nebylo tak hrozné, jak jsem si prvně myslela a rozhodně to chci někdy zkusit znovu. Ale jeden poznatek ten had byl hodně těžký, víc než jsem si myslela. Pro dnešek toho ale stačilo a proto jsme od té doby měli volno a mohli jsme odpočívat na pokoji nebo u bazénu.
Potápění s rybkami
Další den už byl také plně naplánovaný. Hned po snídani jsme odjeli na místo kde jsme měli šnorchlovat na řece a přitom jsme mohli sledovat různé rybky. Byli jsme rozdělení do několika skupin, protože nás celkově na výlet bylo přibližně padesát a to by nebylo zrovna nejlepší kdybychom šli všichni najednou. A protože naše skupinka byla poslední tak jsme prvně šli na prohlídku zvířat v takové menší osadě. Byly tu například opičky, papoušci a další.
No a potom jsme se už šli připravovat na šnorchlování. Šli jsme si vyzvednout věci a potom jsme už šli k řece, kde zrovna odplouval a předposlední skupina na jejich cestu. My jsme prvně jen kroužili kolem v jedné části řeky, jestli všem funguje správně dýchání. A potom jsme taky vyrazili na cestu. Cestou jsem zahlédla různě barevné ryby a všechny byly nádherné. Také nás cestou fotili a po dokončení jsme si mohli zakoupit všechny fotky, což jsme také udělali. Poté jsme si také mohli zaskákat do vody čehož jsem se trochu bála, ale po přemluvení od kamarádky jsem to zkusila. a nakonec jsem si to tak oblíbila, ze jsem šla znovu. A po obědě v místní restauraci jsme už jeli na hotel. Tím ale náš dnešní den nekončil. A později odpoledne jsme vyrazili na cestu do místního akvária, kde bylo opravdu hodně druhů ryb, u kterých jsem znala názvy jenom pár z nich.