Pedra Azul

14.11.2022

Můj první výlet, když nepočítám první víkend, proběhl o dva týdny později, kdy jsme vydali do trochu chladnější části Brazílie v sousedním státě Espirito Santo. Chladnější myslím tím, že pro Brazilce je tohle pomalu nejchladnější místo a to tam bylo tak kolem 13 stupňů. Já jsem sebou měla jen lehkou mikinu takže mi byla trochu zima. Jelo se tam docela dlouho. Vyjížděli jsme asi kolem jedné hodiny odpoledne. Cestou jsme si taky dali jídlo, což bylo typické brazilské barbecue s farofou. A na misto jsme dojeli kolem páté hodiny odpoledne.

Příjezd 

Když jsme vystoupili z auta, tak jsem se trochu porozhlédla po okolí. Moje host rodina zde měla docela velký dům, kde se dokázali ubytovat tři rodiny. Jela sem moje host rodina spolu se dvěma dalšími rodinami přátel. Hned před domem se nacházelo hřiště, kde jste mohli hrát jak volejbal tak fotbal. Já na sport moc nejsem takže tohle šlo trochu mimo mě. Ačkoli je pravda, že mě kamarádka přemluvila abych si s nimi volejbal zahrála a nakonec mě to i docela bavilo. Ten den jsme toho už moc nestihli, protože bylo docela pozdě.
Prohlídka města 

Další den jsme vstávali trochu později. Ale hned po snídani jsme vyrazili do města. Odsud byl krásný výhled na modrou horu podle které se toto město jmenuje.

Potom jsme se na chvíli sedli ke zdobenějším stolům, kde jsme taky nafotili mnoho fotek. Naše další trasa byla do obchodu s medem. Zde jste mohli koupit jakýkoli styl medu s jakoukoli příchutí: medové cappuccino, čokoládu, čaj,... Cokoli vás napadlo v tomhle obchodě bylo. Chvíli jsme se zapovídali s panem prodávajícím a zjistili jsme, že pochází z Amsterdamu a v Brazílii žije už deset let. Ze začátku vůbec ničemu nerozuměl, stejně jako já, ale postupem času naučil portugalštinu dokonale. 

 Vlastně jsme se k tomu dostali čirou náhodou. Já jsem se bavila s kamarádkami anglicky, protože v tu dobu byla moje portugalština hodně na začátku a uměla jsem jenom pár slovíček a vět. A pán, který zrovna připravoval ochutnávku kafe nás zaslechl, tak se mě zeptal odkud jsem. A potom jsme se spolu ještě dlouho bavili o jeho zkušenostech za těch 10 let. Před jo obchodem byl i záhon s tulipány, což je typické pro Nizozemí, takže měl u sebe i část domova.

Barbecue 

Ten den jsme se už poté vrátili domů, protože bylo už pozdě odpoledne a my jsme měli v plánu ještě nějaké věci. Připravovalo se maso na opékání a k tomu byla jako vždy rýže. Byl zde i stolní fotbal, takže jsme si zahráli několik utkání a já jsem zjistila že jsem v tom nejsem moc dobrá. Také jsme si zahráli jen tak pro zábavu volejbal. Když už se blížila noc, tak jsme si lehli na trávu a pozorovali hvězdy, kterých bylo zrovna ten den bylo nespočet, ale nikdo z nás nevěděl co je za jaké souhvězdí. 

Sběr mandarinek 

Další den jsme tentokrát vstávali brzo protože jsme se už připravovali na odjezd ale ještě než jsme odjížděli tak jsme šli na sběr mandarinek. Kousek od našeho domu bylo asi tak 20 stromů s mandarinkami. A tak jsme si nasbírali asi tak 5 tašek, které jsme pak vezli domů. Všichni sbíraly zezdola a já jsem samozřejmě musela udělat výjimku a lezla jsem po stromech, protože nahoře byly mnohem šťavnatější a hezčí mandarinky.

Po této akci jsme se už konečně zabalili a po obědě jsme už vyrazili na cestu domů a kde jsme tentokrát také zastavovali a to na svačinu. Dala jsem si mrkvový dort s čokoládou, který byl výborný.

Veronika Součková 
2022/2023 
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky